Studoval v Padově a ve 20 letech se stal benátským diplomatem. Zúčastnil se kongresu v Münsteru, jednání o skončení třicetileté války. Po návratu do Benátek byl zapsán do "Rady moudrých", toužil však po vyšší moudrosti, která pochází od Boha. Stal se v Padově knězem a začal nový život v církvi. Papež Alexandr VII., znaje jeho schopnosti z Münsteru, jej učinil biskupem v Bergamu a později i kardinálem. Byl jmenován též biskupem v Padově, kde založil seminář a zřídil školu výchovných jazyků i mnohajazyčnou tiskárnu. Obdivovali jej mocnáři, vědci i umělci. Způsob života klášterního kajícníka však v ničem nezměnil.