Studoval v Olomouci, v Praze, ve Štýrském Hradci. Svěcení přijal v Brně. Vzorně působil jako farář, naposled v Holešově. Jeho horlivost vyvěrala z důvěry v Nejsv. svátost oltářní, která se projevila obzvlášť za vpádu polských kozáků a byla příčinou záchrany Holešova i vzniku křivého podezření. Od nekatolíků byl zatčen, obžalován z velezrady a podroben útrpnému právu. Při posledním výslechu mu bylo vytknuto, že polský vpád připravoval Lobkovic a svěřil se s tím Sarkandrovi při zpovědi.
Na následky krutého mučení pro statečné vyznávání víry a věrné zachovávání zpovědního tajemství zemřel.