Smyslu (křesťanských) Velikonoc porozumíme na pozadí Velikonoc židovských.
z knihy Velikonoce - soubor různých textů
Židovské Velikonoce (pesach)
Obsahem židovského svátku Pesach je oslava Boha - Zachránce (Spasitele).
Židé si připomínají Boží záchranu z egyptského zotročení a slavné vyjití (exodus) z Egypta. Hospodin vysvobodil Izraelity celou řadou mocných zásahů. Na znamení Boží ochrany každá izraelská rodina obětovala Bohu beránka, který byl bez vady a jeho krví potřeli rám dveří svého domu. Izraelité takto byli uchráněni před zkázou, která kolem nich přešla bez povšimnutí. Odtud pochází židovský název velikonoc: "pesach" - "uchránění, ušetření, přejití".
Křesťanské Velikonoce
Svátek Velikonoc je oslavou vzkříšeného Krista.
Vyvedením Izraelitů z egyptského otroctví Boží záchranná iniciativa neskončila! Záchrana Izraelitů se stala předobrazem spásy člověka od všeho zotročení, ponížení, zla a smrti. Bůh totiž neopustil člověka, který se od něj odvrátil a upadl tak do područí zla a smrti. Všechny starozákonní předobrazy a proroctví o spáse došly svého naplnění v Ježíši Kristu, jehož jméno v hebrejštině znamená: "Bůh zachraňuje, Bůh je spása".
Ježíš sám zaujímá místo velikonoční oběti a stává se obětovaným beránkem bez vady. On, nevinný, bere na sebe hřích i jeho důsledky: utrpení, nemoci, bolest a smrt. Dává svou krev na ochranu (pasch) pro všechny. Ve smrti ale nezůstal! Byl vzkříšen. Otevřel tak cestu novou a věčnou, cestu skrze smrt a vzkříšení k definitivnímu "exodu" - vyjití, "pesachu" - přejití z tohoto světa zotročení a smrti do světa Božího. Tato cesta je otevřena pro každého z nás...
Svátek Velikonoc je oslavou a zpřítomněním naší spásy.
Svátek Velikonoc je oslavou vzkříšeného Krista.
Ty a Ježíš:nepřemožitelná dvojice
"Pán se rozhodl, že kvůli nám, kteří jsme jeho tělem, sám předem půjde naší cestou." (Svatý Augustin)
V životě nastávají nebezpečné situace, které by nás musely přivést ke vzpouře nebo uvrhnout v zoufalství, kdybychom stále znovu nezačínali s onou nadějí, která se naplno projeví při slavení velikonoční bohoslužby liturgie Veliké noci: Ježíš žije, vstal z mrtvých, Bůh ho vzkřísil. Potupná smrt na kříži nebyla posledním slovem. Velikonoce nám dávají dost světla, abychom putovali údolím stínů plni síly, důvěry a odvahy. (Johannes B. Brantschen)
Nebýt ukřižování, mnohé Boží požadavky by nás mohly prostě rozzuřit. Ale Kristus může klást "nepřijatelné požadavky" - právě tak, jako důstojník může dát rozkaz k útoku na kulometné hnízdo, pokud on sám útok povede. A na druhé straně Kristus dokáže nabídnout účinnou útěchu a nebude přitom působit domýšlivě. On může říci: "Vstupuješ do temnoty a jsi plný strachu. Znám ten pocit, protože sám jsem do té temnoty také vstoupil a měl jsem strach. Byl jsem tam před tebou, vím co tě čeká, ale znám i cestu ven! Pojď, vezmi mě za ruku a půjdeme společně."
Zpřítomňovat vzkříšení
O Velikonocích nás chce Bůh přivést od možností a skutků našich k možnostem svým.
Nemáme právo snít o vzkříšení, pokud nejsme připraveni učinit všechno, co je v naší moci, aby ti, kdo leží na zemi, směli slavit něco ze vzkříšení již zde a dnes. Pokaždé, když prolomíme krunýř egoismu, nastává během života vzkříšení. Pokaždé, když si podáme ruce ke smíru, děje se vzkříšení. Pokaždé, když se dělíme s chudými, nastává vzkříšení. K tomuto vzkříšení potřebujeme mnoho odvahy. Pokud se o něj ale budeme stále znovu pokoušet navzdory všem zvratům, pak můžeme zbytek klidně nechat Bohu. O Velikonocích nás chce Bůh přivést od možností a skutků našich k možnostem svým. (Johannes B. Brantschen)
NEBOJTE SE!
Existuje Někdo, kdo drží v rukou osudy tohoto pomíjivého světa, kdo má v rukou klíče od smrti a podsvětí, kdo je alfou a omegou.
A tento někdo je Láska. Jen on se může plně zaručit za slova "Nebojte se".
(Jan Pavel II.)