Budova fary na náměstí Zachariáše z Hradce (čp. 4)

Městská fara nebyla původně na současném místě. Pokud je známo, patřil  tento dům ve 2. pol. 15. a ještě počátkem 16. století Janu z Osečan, purkrabímu v Telči v letech 1482 až 1485.

V letech 1645 - 1650 patřil dům Tomáši Křeneckému, který byl primátorem Telče (1645 - 1650). Ten dům vlastnil od roku 1623 a nějaký čas nesl jeho jméno "dům Křenecký". Tomáš Křenecký zemřel v r. 1559 a hned následující rok (1660) jej koupil za 670 kop mor. soukeník Šimon Hamerle, který vlastnil tento dům necelé 4 roky, do roku 1664, kdy jej koupila Františka Slavatová pro potřebu fary a děkanství.

Jesuité, kteří byli v Telči od r. 1655, neměli svůj kostel; zatím konali bohoslužby ve farním kostele sv. Jakuba. Pro nový kostel bylo vyhlédnuto místo hned vedle koleje; kde stávala tehdy fara s farní školou. Nastalo dlouhé vyjednávání mezi kolejí jezuitskou a zakladatelkou koleje Františkou hr. Slavatovou na jedné straně a mezi tehdejším farářem a děkanem teleckým Janem Fr. Venckým a konsistoří olomouckou na straně druhé. Původně  se jednalo o to, aby hr. Františka Slavatová koupila pro faru dům "Křenecký" od Šimona Hamerle a pro školu farní sousední dům "Štalhofrovský" od Bedřicha Formánka. R. 1663 bylo dosaženo dohody v tom smyslu, že pro faru byl zakoupen dům od Šimona Hamerle, pro školu však postavila hr. Františka S. novou budovu v městské ulici, zvané Seminářská, na místě nějakého Tyldacha, který byl pro ten účel zakoupen, jest nynější č. 103.

Děkan Vencký se svým kaplanem se přestěhoval do domu "Křeneckého" v roce 1663, ale kup pravoplatně byl uzavřen a do knih městských zapsán v roce 1664, kdy se praví: "Léta Páně 1664 dne 18. Januarii Její Mil.Vysoce urozená paní Františka hrabinka Slavatová, rozena z Meggau ráčila koupiti dům samotnej od Šimona Hamerle, kdež nyní děkanství jest. Za sumu 680 kop". Poněvadř na tomto domě "Hamerlovském" některé povinnosti do důchodu panství teleckého od starodávna vázly, zrušil Ferdinand Vilém Slavata listinou ze dne 15. 4. 1663 všechny tyto povinnosti pro budoucí časy. Faráři a kaplani telečtí bydleli v tomto domě "Křeneckém" či "Hamerlovském" přes 100 let., až budova byla již tak sešlá, že bylo nutno ji zbořiti a novou postaviti. Stará budova byla zbourána r. 1782 za faráře a děkana Rudolfa Lipky (1754 - 1782). Avšak Rudolf Lipka zemřel 1.7.1782 a základní kámen k nové budově byl položen r. 1783 za rodáka teleckého Jana Malého, který administroval faru od 1.7.1783. Stavba nové fary byla dokončena v roce 1785.

Kdežto dosavadní dům měl pouze jedno patro, stavba nové fary byla zvýšena na dvě  patra. Při stavbě této fary město a přifařené osady musely poskytnouti povozy a ruční práce.

Josef Rampula, Domy v Telči, Drdácký-Aristokrat- Telč 1999 a rukopis J.R.

 

Stavební historie

Mohutně založený dům se vyděluje ze všech telčských parcel svojí šířkou. Zpráva Richterova o tom, že na jeho místě stály dva domy, bude patrně správná, i když tento stav bude nutno posunout ještě před 17. století. Nález gotických portálků ve sklepě ukazuje na to, že již kolem r. 1500 zde stál gotický dům s kamennými detaily. Sklepy ovšem byly sklenuty až patrně v době výstavby celého objektu. Z renesanční etapy, nebo raně barokní nezůstalo v domě vlastně vůbec nic (mimo hypotetické části zdí ve sklepě). Tato stavební etapa byla rázně přerušena r. 1782, kdy byla stará fara zbořena. Roku 1783 - 1785 byla vystavěna nová fara dle plánů dosud neznámého architekta. Při této příležitosti byl na atice namalován obraz Ježíše Krista, jak podává sv. Petru klíče. Obraz zmizel roku 1920 úplně.

Stavba je významným architektonickým dílem jak ve svém vnitřním vybavení, tak po stránce fasády a v detailech.

Dr. D. Líbal, Milan Pavlík,  Stavebně historické vyhodnocení města, Praha 1962, str. 13,14